——————————————————–
S vervou! Vysoké nároky Vojtěcha Spurného u hradeckých filharmoniků
„Cembalistka Monika Knoblochová se vykázala výsostnou technikou a pozoruhodnou precizností, jimiž zprostředkovala autorovy neradostné pocity a náladu.“
…k cembalu usedla Monika Knoblochová. Na pořadu byl Koncert pro cembalo a smyčcový orchestr, op. 42 Viktora Kalabise. Tvůrce, jenž spatřil světlo světa v Červeném Kostelci, je nepřehlédnutelnou osobností moderní české hudby. Sto let od jeho narození jsme si připomínali loni, ale je naprosto přirozené připomínat jeho výrazné umění i mimo výroční rok. Traduje se, že koncert z let 1974–75, napsaný na zahraniční objednávku pro jeho manželku Zuzanu Růžičkovou, měl být na přání protagonistky veselý, leč okolnosti a zejména chmurná atmosféra zvolna postupující normalizace vedly autora jiným směrem. Kalabis vytvořil dílo plné úzkosti, napětí a těžkosti spojené s odevzdaností. Jeho depresivní působivost vyniká dodnes a zvyšuje se, ujmou-li se ho hráči, podrobení pravidelným konfrontacím s náročnými otázkami kladenými hudbou 20. století. Těmi hradecká filharmonie disponuje, zkušenost z mnoha ročníků Hudebního fóra byla evidentní. Největší pozornost posluchačů se ale pochopitelně upírala k sólistce. Monika Knoblochová se vykázala výsostnou technikou a pozoruhodnou precizností, jimiž zprostředkovala autorovy neradostné pocity a náladu. V jejím podání silně zněly především repetitivní pasáže, umocňující atmosféru zmaru, upadnutí pověstného špendlíku by bylo bývalo v koncertní síni slyšet, stejně tak při srdcervoucím závěru smyčců…
celou recenzi si můžete přečíst zde: https://www.klasikaplus.cz/s-vervou-vysoke-naroky-vojtecha-spurneho-u-hradeckych-filharmoniku/